Švýcarská společnost Omega je jednou ze světově nejvýznamnějších hodinářských společností a současně možná i společností nejpopulárnější. I lidé, kteří se nikdy o hodinky nezajímali a mnohdy hodinky třeba ani nenosí, alespoň o značce Omega slyšeli a mají ji v podvědomí jako úspěšnou hodinářskou firmu, nebo jako značku hodinek. Někteří lidé si tento pojem spojují se sportem, jiní s dobýváním vesmíru a filmoví fandové dobře vědí, který filmový hrdina bez hodinek Omega nedá ani střelnou ránu. Omega se díky tradici značky, kvalitě výrobků, odvaze vstupovat i do nejistých projektů, dále své inovativnosti a kvalitnímu marketingu stala ikonou hodinářského průmyslu s globální popularitou srovnatelnou s hvězdami filmového a hudebního nebe.
Jak a kdy to všechno vlastně začalo
Historie společnosti Omega začíná rokem 1848, kdy pan Louis Brandt otevírá ve švýcarském městě La Chaux-de-Fonds hodinářskou dílnu. Dnes má toto město status kolébky švýcarského hodinářství a dlužno dodat, že k této oprávněné pověsti přispěla velkým dílem i značka Omega. S hodinářskou firmou založenou Louisem Brandtem se však začal tento zpočátku symbol spojovat až v roce 1894, kdy vznikly úspěšné kapesní hodinky Omega postavené na kalibru 19. Tyto hodinky měly takový úspěch, že přivedly majitele firmy k nápadu změnit název společnosti.
V roce 1903 tedy vznikla společnost Louis Brandt & Frére – Omega Watch Co. Společnost se postupně rozrůstala a během dvou desítek let již měla na šest stovek zaměstnanců a produkce hodinek čítala až sto tisíc kusů ročně. Po smrti Luise Brandta firmu převzali jeho synové. Z důvodu odstranění závislosti na nejistých dodávkách od místních manufakturních dílen v ní vybudovali vlastní dílny s vlastní výrobou součástek a hodinových strojků. Také následující vlastníci firmu úspěšně rozvíjeli až do dnešní podoby, kdy na trhu s hodinkami Omega zaujímá třetí místo na světě.
Přesnost nade vše
Celé devatenácté století a ještě značná část století dvacátého bylo velmi závislé na přesné práci hodinářských mistrů. Bez kvalitních mechanických hodinek by průmyslová revoluce v mnoha odvětvích probíhala mnohem pomaleji a obtížněji. Také rozsáhlé společenské změny, které byly podníceny rozvojem průmyslu, byly úzce spjaté s kvalitním a přesným měřením času. Hodinářské firmy mezi sebou soutěžily na testovacích maratonech v přesnosti svých výrobků a vítězné hodinky získávaly značnou publicitu a také obchodní úspěchy. Na Observatory v Ženevě v roce 1931, společnost Omega získala první cenu v šesti soutěžních kategoriích. Vítězství oslavila reklamním sloganem „Hodinky Omega – přesný čas na celý život!“
V té době kvalita švýcarských hodinek už vstoupila nejen do podvědomí lidí, ale i do lidového rčení. Pořekadlo „Šlape jak švýcarské hodinky“ již naše babičky a dědečci slýchávali již od dětství. Ale je nutno dodat, že švýcarské hodinky nebyly jen hodinky Omega, vždyť Švýcarsko je chronometrům a chronografům zemí přímo zaslíbenou a slavných hodinářských značek tu stále existuje několik desítek. Pokud se ale někdo zeptá, čím se Omega od ostatních švýcarských značek odlišuje a proč získala tak významné postavení v dnešním globalizovaném světě, tak zde je odpověď asi jednoznačná. Málokterá hodinářská značka šla tak často do otevřeného rizika jako právě Omega. Dá se říct, že u téměř všech významných vědeckých mezníků, které testovaly krajní meze schopností lidstva i schopnosti člověka byly i hodinky Omega. To chce opravdu velkou důvěru ve kvalitu svých výrobků i velkou dávku osobní i profesní odvahy nést před očima celého světa tak velkou zátěž veřejného selhání.
Cesta do kosmu
Po veřejné výzvě prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho zahájily USA přípravu na dobytí Měsíce. K úspěšnému přistání amerických astronautů na měsíčním povrchu a jejich úspěšnému návratu na Zemi byly zmobilizovány obrovské finanční, technické a vědecké prostředky. Přípravy na tak důležitou misi se samozřejmě nemohly obejít bez účasti kvalitních časoměřičů, které se jako jedny z mnoha jiných technických komponent budou podílet na úspěchu, nebo neúspěchu této vesmírné odysey. Proto již v roce 1962 začalo náročné testování různých značek a typů hodinek, ze kterého měla vzejít hodinářská značka, která americké astronauty doprovodí do vesmíru a později až na povrch Měsíce.
Z této prestižní e soutěže vzešla úspěšně Omega, konkrétně Omega Speedmaster Professional Chronograph. První Speedmaster byl veřejnosti představen v roce 1957, oficiálním chronometrem amerických astronautů se stal v roce 1965. V konečné zprávě o vítězné značce hodinek zvolené pro účast ve vesmírném projektu Mercury byla oceněna nejen přesnost hodinek Omega, ale také značná odolnost proti změnám teploty, schopnost odolávat vibracím, působení magnetického pole a plná funkčnosti v prostoru, kde je nízká, nebo nulová zemská, respektive měsíční přitažlivost. Vítězství v programu Mercury vyneslo hodinky Omega na oběžnou dráhu kolem Země, další účast v projektu Apollo tuto značku vyneslo až na povrch měsíce. Hodinky Omega svou měsíční misi završily v roce 1969. Astronaut Buzz Aldrinem byl druhým člověkem, který se dotkl měsíčního povrchu. A byl to chronometr Omega Speedmaster na astronautově ruce, který jako první hodinky na světě odměřoval čas procházky člověka po prašné půdě Měsíce. Od té doby nese tento model přezdívku Moon Watch.
Další vesmírné mise
Samozřejmě Omega nikdy nepřestala z této akce marketingově těžit, což dokazují mimo jiné limitované edice doprovázené výmluvnými texty a obrázky připomínající zákazníkům, že hodinky Omega se dotkly hvězd a dokázaly pracovat i v extrémních podmínkách panujících ve vesmíru a dokonce i na povrchu Měsíce. Nutno však podotknout, že se nejedná jen o snahu o maximální vytěžení věkem pomalu blednoucí slávy. Například v roce 1975 byly tyto hodinky účastny mise Apollo-Sojuz, kdy došlo ke spojení sovětského a amerického orbitálního modulu v jeden celek. Provedení celé operace vyžadovalo mnoho úkonů náročných na přesnou časovou koordinaci, Speedmastery byly opět u toho a opět byly naprosto bezchybné. Hodinky Omega pomáhají lidem pracujícím ve vesmíru tak nějak už trvale. Lze je najít jak na palubě vesmírné stanice ISS, stejně jako na rukávech astronautů vstupujících do otevřeného vesmírného prostoru. Před kvalitou hodinek Omega nakonec kapitulovalo i vedení sovětských vesmírných misí. V roce 1989 přestali sovětští kosmonauti nosit sovětské hodinky a jejich oficiálním časoměřičem se stal model Omega Speedmaster Professional Chronograph. V roce 1998 vznikl model Omega Speedmaster X-33 na jehož vývoji se podíleli i piloti vesmírných lodí. Tento model byl certifikován jak NASA tak i Ruskou vesmírnou agenturou.
Účast na projektu Apollo bylo prozatím jednoznačně největším dobrodružstvím, do kterého Omega se svými hodinkami šla. Nebylo však jediným a ani ostatní projekty nepatřily mezi triviální záležitosti.
Hodinky pro potápěče a horolezce
V roce 1963 se Omega zúčastnila experimentu “Precontinent II“, který v Rudém moři pod vedením slavného Jacquese Cousteau zkoumal, jak budou potápěči snášet dlouhý pobyt pod vodou ve speciálních příbytcích ukotvených ve velkých hloubkách. Z nich se potápěči, dýchající po celou dobu směs kyslíku a hélia, pak vydávali na mnohem hlubší ponory, než do jakých si mohli troufnout kdykoliv předtím. Projekt by úspěšný nejen vědecky, ale i komerčně a málokomu uniklo, že odvážní žabí muži svůj čas pod vodou měřili hodinkami Omega Seamaster 300. Následně začali inženýři a technici společnosti Omega pracovat na vývoji a výrobě skutečných profesionálních potápěčských hodinek. Pod názvem Seamaster 600 byl tento model představen veřejnosti v roce 1970. Hodinky při vývoji a testování prošly opravdu náročnými testy. Například potápěči týmu J.Y. Cousteaua je testovali v hloubce pětiset metrů, kde hodinky musely vydržet pracovat až čtyři hodiny denně po dobu osmi dnů.
Omega Seamaster 600 zvládly úspěšně všechny testy a staly se tak oficiálně prvními hodinkami určenými pro profesionální potápěče. Dalším úspěšným projektem byla také účast hodinek Omega při hloubkovém podvodním průzkumu Karibiku. Expedice měla název Faré mission a průzkumný tým se úspěšně se svým modulem potopil až do hloubky 4 400 metrů.
Odolnost hodinek Omega inspiroval i další odvážlivce, kteří v extrémních podmínkách zkoušeli dojít tam, kam nikdo jiný před nimi. Tak například v roce 1990 se slavný rakouský alpinista Reinhold Messner vydal na pěší přechod Antarktidy. Na jeho cestě dlouhé 2 800 km v silných mrazech a v ledovém větru o rychlosti téměř 100 km za hodinu došel za 92 dní k jižnímu pólu planety, aby pak odtud pokračoval až Rossovu moři. Hodinky Omega Speedmaster mu po celou dobu měřily čas jeho odvážného putování.
Omega a olympijské hry
Díky již zmíněnému vítězství na Observatory v Ženevě v roce 1931 vkročila Omega razantním způsobem do světa sportu. Drtivé vítězství v této prestižní soutěži vytrvalosti a hlavně přesnosti hodinek ji v krátké době katapultovalo do pozice oficiálního měřiče času olympijských her, které se roku 1932 pořádaly v Los Angeles. Mezinárodní olympijský výbor současně rozhodl, aby všechny cílové časy na těchto olympijských hrách byly měřené pouze jednou hodinářskou značkou a ne několika různými značkami a typy hodinek jak tomu bylo doposud. Společnost Omega pro tuto vrcholnou sportovní událost musela dodat 30 vysoce přesných chronografů se schopností měření na jednu desetinu sekundy. Všechny časomíry prošly atestací na chronometry v Observatory v Neuchâtel a také dalším nezávislým testováním v National Physics Laboratory v USA. Jen pro srovnání – měření času s přesností na jednu desetinu sekundy byl zcela nový kvalitativní skok v dějinách OH, stejně jako použití jedněch oficiálních chronometrů. Ještě na předchozích OH v Amsterodamu, které se konaly v roce 1928, se čas měřil maximálně na vteřiny a časoměřiči pro měření času používali své vlastní stopky.
Rozvoj elektronických časomír
Nicméně ani přesné chronografy Omega nedokázaly na této olympiádě zabránit sporům o vítězství. V pěti odlišných disciplínách byly dvou prvním finalistům naměřené dva shodné časy, takže o dohady, kdo byl vlastně vítěz, nebyla nouze. Ke konečnému verdiktu se sice již tehdy používala cílová kamera, ale proběhlé spory zcela jasně ukázaly, že vývoj sportovních časomír musí pokračovat i nadále. Zpřesnit se musí měření na více jak jednu desetinu sekundy a současně je nutno maximálně eliminovat chyby měření způsobené chybnou činností operátora časomíry. Tento cíl se podařilo dosáhnout v roce 1952 na OH v Helsinkách. Omega zde poprvé měřila cílové časy pomocí elektronických stopek. Famózní vítězné časy českého vytrvalce Emila Zátopka při jeho tehdejších vítězstvích v běhu na 5km, 10km a v maratónu již proto byly zcela nezpochybnitelné.
Tradici oficiálního časoměřiče olympijských her si již společnost Omega podržela bez přestávky dodnes. Při té příležitosti pravidelné vydává limitované edice náramkových hodinek, které jsou poctou těchto sportovních her a současně také poctou pořádající země.
Filmový svět
Asi jen málo lidí neví, že značka Omega je úzce spojena i s jiným fenoménem. Jmenovitě s filmovým agentem 007 Jamesem Bondem. Ten sice v průběhu let nosil hodinky několika značek, nicméně od roku 1995, kdy ve filmu Golden Eye v roli Jamese Bonda debutoval Pierce Brosnan, je 0mega trvalým agentovým časovým, zbrojním i módním doplňkem. Náramkové hodinky Omega si na zápěstí Johna Bonda zahrály ve všech následujících bondovkách. Tedy konkrétně ve filmech Tomorrow Never Dies, The World is Not Enough, Die Another Day, Casino Royale, Quantum of Solace, Skyfall a také v nejnovějším filmu Spectre.
Samozřejmě svět filmu se pro Omegu neomezil jen na filmy s proslulým agentem Jeho Veličenstva. Zahrály si třeba i ve filmech Ronin, Sedm let v Tibetu, Válka světů a v dalších snímcích. Hvězdná chvíle pro Omegu nastala ovšem teprve ve filmu Apollo 13. Snímek byl přesnou filmovou rekonstrukcí smolného letu na Měsíc, kdy po výbuchu jedné z kyslíkových nádrží zůstalo paralyzované vesmírné plavidlo „trčet“ na trase Země – Měsíc. Následoval dech beroucí zápas tříčlenné posádky a personálu pozemského řídícího střediska o úspěšný návrat Apolla 13 domů. Krom té skutečnosti, že film jasně ukazuje hodinky Omega Speedmaster na zápěstích astronautů včetně zápěstí Jima Lovella, kterého hrál hvězdný Tom Hanks, film také věrně vykresluje klíčovou úlohu těchto hodinek pro úspěšné přistání astronautů na Zemi. Porouchaný elektrický časovač, který má přesně zažíhat poziční raketové motory, nahrazuje úspěšně chronograf Omega Speedmaster. Nepřesný zážeh manévrovacích trysek by způsobil, že by návratová loď při příliš strmém sestupném úhlu shořela v atmosféře a naopak, při příliš plochém úhlu by se od atmosféry odrazila do vesmírného prostoru již s nulovou šancí o opakovaný návrat na oběžnou dráhu Země. Smolný let na Měsíc, kterému se později přezdívalo nejúspěšnější katastrofa v dějinách, se nakonec stal díky filmu Apollo 13 legendou a stejného statusu dosáhly i hodinky Omega Speedmaster.
Odezva rostoucí popularity
Proslulost značky Omega se časem projevila i v jejich oblíbenosti mezi úspěšnými a slavnými lidmi. Majiteli a nositeli hodinek Omega se stále častěji stávali slavní politici, sportovci, filmoví herci i byznysmeni. Mezi známé osobnosti, které se ukazovaly na veřejnosti s hodinkami Omega, patřil například americký prezident J.F. Kennedy, sovětský prezident Michail Gorbačov, papež Jan Pavel II., zpěvák Elvis Presley, člen Beatles Ringo Starr, herec George Clooney, modelka Cindy Crawford, patnáctinásobný olympijský vítěz v plavání a světový rekordman Michael Phelps, další plavecký rekordman a olympijský šampión Ian Thorpe a také fenomenální pilot F1 Michael Schumacher. Mezi nejpopulárnější a nejvíce žádané modely patří sériové hodinky Constellation, DeVille, Seamaster, Speedmaster a také samozřejmě limitované modelové řady vydávané například k různým výročím nebo ke společenským událostem.
Nikdy neusnout na vavřínech
Tak velká popularita mezi slavnými lidmi samozřejmě následně vyvolávala i další poptávku po hodinkách Omega ve vyšší a střední společenské třídě, což se nutně projevilo na kladných hospodářských výsledcích firmy Omega. Společnost část takto získaných finančních prostředků vracela do výzkumu, vývoje a do modernizace výroby svých chronometrů. Například již v roce 1943 vyrábí hodinky s automatickým nátahem, v té době jako jedna z mála. V roce 1953 způsobuje malou revoluci v údržbě a servisu hodinek, když při této činnosti začíná používat ultrazvukové čištění, které chrání soustrojí hodinek před mechanickým poškozením. Mezi výrobce schopné vyrábět hodinky s královskou hodinářskou komplikací – tourbillonem se Omega zařazuje v roce 1994 a tím se stává i členem ne příliš početné rodiny haute horologie. V roce 1999 Omega ve svém modelu DeVille používá patentované koaxiální uložení krokového kola. Toto konstrukční řešení zpřesňuje chod hodinek, protože snižuje tření v mechanických součástkách a omezuje množství maziva nutného pro hladký chod hodinového soustrojí. Ačkoliv je toto řešení známé již 250 let, teprve Omega rozpoznala technický i obchodní potenciál vynálezu a rozhodla se odkoupit jeho patent. Koaxiální řešení bylo poprvé použito v Kalibru 2500 v roce 1999, od roku 2007 je obsaženo i v Kalibru 8500.
Další úspěšně zdolanou metou společnosti Omega byl vynález hodinového strojku odolného vůči magnetickému poli až do síly 15 000 gaussů. Na rozdíl od předchozí konstrukční praxe, kdy byl nepříznivý dopad magnetického pole Země pohlcován vnitřním pouzdrem z měkkého železa, konstruktéři společnosti Omega použili na magneticky citlivé konstrukční díly nekovový materiál, a tím zcela vyloučili nutnost zabudování zmíněné interní magneticky odolné klece. Hodinky se tak odlehčily, ciferník mohl mít i datové okénko, což dřívější konstrukce neumožňovala a navíc odolnost na magnetické pole se ještě zvýšila. Hodinky s touto konstrukcí byly představeny na Baselworld 2015 pod názvem Omega Globemaster. Hodinky jsou osazené hodinovým strojkem “Master Chronometer“ s koaxiálním uložením krokového kola.
Omega ve švýcarském hodinářství
Společnost Omega SA od roku 1880 sídlí ve švýcarském městě Biel a patří do skupiny švýcarských hodinářských společností spojených do skupiny Swatch Groupe. Vývoj, výroba a montáž těchto hodinek je i nadále výhradně švýcarskou záležitostí.
V roce 2014 bylo „švýcarské hodinářství“ navrženo na zařazení do Seznamu kulturního dědictví lidstva UNESCO.